Architekrura a interiér

Stavba byla zadána firmě stavitele Ing. Strnada z Prahy VII a prvý výkop provedl světící biskup Podlaha dne 24. října. Po 11 měsících od položení základního kamene byl 21. září 1930 nově zbudovaný kostel vysvěcen pražským arcibiskupem Františkem Kordačem.

Záměrem Gočárova projektu bylo využít svažitý terén. Schodiště, rozložené v celé šíři kostela, vede do otevřené předsíně a z ní je přístup trojdílným hlavním vchodem do chrámové lodi. Trojlodní stavba kostela je uzavřena půlkruhovým kněžištěm (presbytářem), je posazena do svahu náměstí a svažitost terénu důmyslně využívá. Podélný půdorys chrámové lodi se mírně zužuje směrem k hlavnímu oltáři, což zvyšuje hloubkovou působivost. Zajímavé je řešení stupňovitého profilu střechy kostela ve vztahu k dennímu osvětlení chrámové lodi: intenzita světla se symbolicky stupňuje směrem k hlavnímu oltáři. Kněžiště, ale i boční lodě kostela osvětlují široká okna. Jak již bylo uvedeno, vnitřní prostor lodi je trojdílný, ale jeho převýšená hlavní loď není od bočních lodí oddělená sloupy, jak bylo dosud obvyklé. Toto řešení umožnila jedinečná železobetonová konstrukce.
Interiéru kostela dominuje velký kříž od Čeňka Vosmíka na hlavním oltáři a okno v presbytáři s vitráží dle návrhu Josefa Kaplického, znázorňující Podivena, sv. Václava na koni a Radslava Zlického. Boční lodě kostela uzavírají vlevo postranní oltář Panny Marie od Karla Pokorného a vpravo oltář Srdce Páně od Josefa Kubíčka. Oltář českých patronů zcela vlevo vyzdobil reliéfem Čeněk Vosmík a na protilehlé straně v pravé boční lodi je umístěn Kubíčkův oltář sv. Josefa. Boční stěny lodi lemuje opuková křížová cesta od Bedřicha Stefana.
V rámci liturgických úprav v roce 1987 byla Gočárova koncepce presbyteria zachována a pouze doplněna o oltář umístěný čelem k lidu. Za kněžištěm se nacházejí vedlejší prostory – kaple přístupná zvláštním vchodem v ose budovy, dále zpěvárna, sakristie, knihovna a WC s kuchyňkou.
V šedesátých letech byla vymalována spodní část kostela, ale kompletně byl kostel vymalován až v devadesátých letech dvacátého století, kdy bylo v kostele rovněž instalováno nové plynové topení, památkáři povolené jako provizorní.
Nad předsíní chrámu se tyčí 56,5 m vysoká hranolová věž, jejíž čelní (užší) stěna je zasklena luxfery, zatímco stěna širší zdůrazňuje hloubkovou osu při bočním pohledu. Ve věži je zabudována zvonice, kde v roce 1930 bylo osazeno celkem pět zvonů ulitých Rudolfem Pernerem z Českých Budějovic (Václav, Marie, Ludmila, Vojtěch a zvon umíráček). Všechny tyto zvony byly rekvírovány ve 2. světové válce. V současnosti jsou ve zvonici zavěšeny dva nové zvony pořízené ze sbírek farníků v roce 1995. Jedná se o zvony Václav a Ludmila ulité rodinou Dytrychovou z Brodku u Přerova.
Na vrcholu věže ční jako maják vysoký žlutý kříž, který bývá ve večerních a nočních hodinách osvětlen. K 80. výročí kostela byla na průčelí instalována socha sv. Václava. Podle dobového návrhu od Bedřicha Stefana ji v r. 2010 vytvořil akad. sochař Jan Roith. Nad vstupním schodištěm upoutá naši pozornost nápis „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím“.

Autor: Jaroslav Lukáš