Kristus nám připomíná, že náš život, jak ho známe, je úzce spojený s tajemstvím času. Je totiž umístěn v čase. Jiný způsob života, který ještě neznáme, nás čeká na věčnosti. Abychom mohli vstoupit na věčnost, je třeba opustit čas.

    Ježíš nás vyzývá, abychom přemýšleli nad svým životem z pohledu času. Abychom vnímali, že se přibližuje poslední hodina našeho života. My ji neznáme, ale zná ji Bůh. Pokud někdo touží po věčném životě, musí se naučit počítat s touto poslední hodinou. Tajemství této hodiny od nás vyžaduje bdělost, být stálé připraven. Je to spojené s určitými nároky:

    - umět využít každý den, každou hodinu života. Tu hodinu, která nám uteče, už nelze získat zpět. Moudře využít čas. Kdo si neváží času, nehodí se pro získáni věčné odměny v nebi. Nejhorší neřestí je lenost. Ona působí, že člověk na zemi začíná „plesnivět“;
    - je třeba být bdělým, aby nás nepřekvapil konec času a konec života. Je to umění býti rozvážným a plánovat si život tak, aby nás jeho náhlý konec nezaskočil;
     - je nezbytné abychom byli ve stálém spojeni s Bohem. Abychom si vždy připomínali, že On je dárcem života a času. Jemu jednou budeme skládat účty z toho, jak jsme s těmito dary nakládali.

    Advent je obdobím vzdávání díků Bohu za každý den a každou hodinu. Kdo si váží času, ten si váží i svého života, neboť život na zemi je čas.

P. Artur Matuszek