Je pandemie koronaviru projevem jeho hněvu? K současné situaci se vyjadřuje každý, ať už lékař či teolog, ať už odborník či laik. A ano, i podobné úvahy je možno v mediálním šumu zaslechnout, a dokonce i z úst církevních autorit občas unikne něco, co, zvláště je-li vytrženo z kontextu, může podobnému uvažování nešťastně nahrávat. Já samozřejmě nejsem osobou dosti učenou, věrohodnou a taláry ověšenou, abych si mohl dovoliti podobné výroky jakkoliv zpochybňovati. Proto mi dovolte uvést tuto Vinici citátem z textu Mons. doc. Ing. Mgr. Aleše Opatrného, Th.D., otištěného na serveru Víra.cz provozovaném Arcibiskupstvím pražským. Autor v něm uvádí několik předsevzetí, které bychom si jako křesťané měli postavit před oči. Snad nám to pomůže si na shora uvedenou otázku odpovědět skutečně po katolicku:

„Celou současnou situaci budeme sledovat pod úhlem křesťanské naděje, která není jen nějakým laciným přesvědčením, že všechno dopadne „dobře“, ale je jistotou, že nás nic nemůže odloučit od lásky Kristovy: ani život, ani smrt, ani nic přítomného, ani nic budoucího (…) celou záležitost epidemie i s jejími důsledky se budeme snažit využít k prohloubení naší víry a důvěry, abychom se opět o něco přiblížili k jistotě víry, kterou tak povzbudivě předkládá apoštol Pavel v Listě Římanům:

Co k tomu řekneme? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?

Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky,

jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní?

Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným?

Bůh přece ospravedlňuje! Kdo odsoudí?

Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal,

je po Boží pravici a přimlouvá se za nás! (viz Řím 8,31-34)“

A chcete-li ještě vyšší šarži, přidávám citát z pastýřského listu biskupa Tomáše Holuba:

„Jasně odmítněme někdy tak lákavá vysvětlení o Božím hněvu či trestu, který je důvodem současné tíživé situace. Náš Bůh není Bohem trestajícím. On je Emanuel, tedy Bůh s námi, který pro nás zemřel na kříži a pomáhá nám i v těchto náročných časech.“

Martin